Kdysi dávno skupina několika kněží vyznávajících náboženství Kittah žila v tajemné zemi Tibetu. Uctívali boha Song-Hyo a bohyni převtělování Tsun Kyan-Kse. Stavěli krásná místa k uctívání svých bohů, krásné zdobené chrámy pokryté zlatým listím a obklopené vysokými zdmi. Tyto vysoké zdi nabízeli ochranu kněžím a současně chránili stovky bílých koček, které byly chovány v každém chrámu. Kočky hrály důležitou roli v náboženství Kittah, někteří kněží měli takové čisté duše, které nemohli chybět na zemi. Když zemřel kněží, převtělila bohyně jeho duši do bílé kočky. V chrámu Lao-Tsun, postaveném na úpatí hory Lugh žil kněz jménem Mun-Ha. Byl velmi náboženský, říkalo se, že sám bůh Song-Hyo vytvořil zlaté pramínky ve vousech Mun-Hy. Mun-Hovi myšlenky byly věnovány pouze bohu a bohyni pro přenos duše. Byla to bohyně, která rozhodovala, které z duší kněžích bude dovoleno opět žít v těle posvátné kočky a to byla ona, kdo se rozhodl, že tato duše bude předána do jiného kněze Kittah. Bohyně Tsun Kyan-Kse měla krásné modré oči, bílý kocour Sinh, který vždy doprovázel svého pána Mun-Ha měl oči zlaté, jeho oči odráželi zlaté vousy svého pána.
Jedné zlé noci byl chrám napaden bandou vražedných nájezdníků ze Siamu. Ti během svého drancování zabili i kněze Mun-Ha, který nepřestával meditovat před zlatou sochou bohyně. Až do své poslední chvíle se díval do safírových očí Tsun Kyan-Kse a pak se stal zázrak převtělení duše, Sinh skočil na hlavu svého mrtvého pána a stejně jako on, pokračoval v pohledu do očí bohyně. V tu chvíli se barva Sinhových očí změnila v safírovou, stejně zářivou jako oči bohyně. Jeho bílá srst na nohou a ocase se změnila na tmavou barvu a na jeho tváři se objevila tmavá maska. Zbytek jeho těla dostal zlatavý odstín. Pouze jeho tlapky, které se dotýkaly hlavy starého kněze, zůstaly čistě bílé, na znamení čistoty. Jen jednou Sinh otočil hlavu směrem k obrovské chrámové bráně a kněžím se podařilo zavřít brány tak, že další drancování bylo zastaveno. Sedm dní a nocí zůstal Sinh sedět se svým pánem a stále se díval do očí krásné bohyně, bez jídla, bez pití. Věděl, že jen jeho smrt umožní jeho pánovi setkat se s bohyní. Zemřel sedmý den a odnesl duši Mun-Ha k bohyni Tsun Kyan-Kse.
O sedm dní později se kněží Kittah shromáždili kolem sochy bohyně a chtěli rozhodnout, kdo by se stal nástupcem kněze Mun-Ha. Náhle se objevily všechny chrámové kočky, barva všech se změnila stejně, jako se změnila barva věrného Mun-hova Sinha. V naprostém tichu se kočky seskupily kolem nejmladšího z kněží Kittah a takto bohyně vybrala Mun-Hova nástupce. Toto je legenda o posvátné kočce Barmské. Mají zářivě modré oči krásné bohyně, zlatý odstín těla, který je odrazem obou jejich pánů i zlaté sochy bohyně, i tmavě hnědou barvu v odznacích jako symbol nečistoty země - zlou vraždu kněze, ale s bílými odznaky na nohou jako symbol čistoty duše....